Gin – skvělá kombinace destilátu a lesní chuti jalovce

Věděli jste, že se gin s tonikem používal jako lék proti malárii pro britské vojáky působící v Indii? A že je tento Angličany tolik oblíbený nápoj vlastně původem z Holandska? To vše a mnoho dalšího osvětlíme v následujícím článku.

 

_

_

Jedním z opravdu základních destilátů je gin. Článek o jeho historii, výrobě a pití zde tedy rozhodně nesmí chybět. Jako první však giny rozdělíme do dvou základních kategorií. První z nich je holandský typ zvaný genever, který je také starší. Jeho mladší obdobou je pak anglický dry gin. Rozdíly mezi nimi jsou, ale jedno mají určitě společné. A to je právě typická chuť oleje z plodů jalovce, ale o tom až dále.

Historie ginu

Od vynálezu geneveru

Jako první se pustíme do historie ginu. Začneme prvně starším typem genever. Jeho název je odvozen francouzského pojmenování pro jalovec, tedy genévrie, potažmo od holandského výrazu pro jalovec genever. První zmínky o nápoji z obilného destilátu a jalovce jsou zaznamenány už z 11. století, ovšem za jeho vynálezce je považován profesor medicíny působící na univerzitě v Leidenu Dr. Sylvius. To už se ale psal rok 1650. Podobně jako v případě Josefa Bechera a jeho Becherovky vynalezl něco, co vůbec nezamýšlel. Jeho záměrem totiž bylo vytvořit účinné a přesto levné diuretikum na léčbu ledvinových obtíží a kombinace obilného destilátu a jalovce se zdála jako dokonalá.

Přes „holandskou odvahu“ v ostrovní Anglii

O jeho rozšíření z Holandska se postarali angličtí vojáci, kteří bojovali proti Španělům. Údajně jim poskytoval příjemné uklidnění před bitvou a ginu tak začali přezdívat „holandská odvaha“. Největšího rozšíření dosáhl gin v Anglii během vlády Viléma III. Oranžského, který byl původem Holanďan. Gin byl v té době nevalné kvality, neboť olej z jalovce byl často nahrazován levnějším terpentýnem. Nic z toho však neubralo na jeho oblíbenosti hlavně mezi chudšími Angličany. Přičítány jsou mu rovněž mnohé sociální problémy té doby, a proto byla jeho výroba i prodej v Anglii regulována pomocí tzv. Gin Act z let 1736 a 1751.

Až po vynález London dry ginu

By Jon Worth (Flickr: Gin) [CC-BY-2.0], via Wikimedia Commons

Vyšší kvalitu a vlastně i vznik nového ginu přineslo až 19. století, kdy díky vynálezu sloupcové destilační kolony dali Angličané světu nový dry gin. Ten mnohdy nese také přídomek London, tedy místo, odkud tento postup výroby pochází. A právě tento druh ginu je v současnosti po světě nejrozšířenější a nejoblíbenější. Mezi známé značky dry ginu patří Beefeater, velmi kvalitní Bombay Sapphire, neméně kvalitní, ovšem u nás ne tolik známý Tanqueray či nejvíce konzumovaný Gordon’s. V Česku a na Slovensku je pak obdobou dry ginu oblíbená borovička.

Jak se gin vyrábí

Genever

Tradiční výroba ginu je spojena především s oblastí Holandska a je velmi podobná třeba výrobě whisky. Jako první se destiluje fermentovaný obilný (nejčastěji ječný) slad. Takto získaný destilát je znovu destilován, ale tentokrát již se směsí oleje z jalovce a dalších bylin a koření. Výsledkem je gin s poměrně nízkou koncentrací alkoholu. Proto se přistupuje k další destilaci (tzv. redestilaci) opět s olejem z jalovce a dalšími bylinami. Takto dvakrát destilovaný gin se někdy nazývá double gin. Kromě ječného sladu je podobnost s whisky také v tom, že takto vyrobený gin dále zraje v dubových sudech, čímž je dosaženo plnější chuti. Obecně bývají giny typu genever ostřejší než dry giny, což je možná důvodem širší oblíbenosti druhého typu ginu.

Dry gin

Jiným, novějším způsobem, je vyráběn dry gin. Nejprve se vyrobí destilát a to nejčastěji rovněž z obilí, jako u holandského ginu, ale u levnějších ginů se používá i dalších surovin zemědělského původu (brambory, cukrová řepa, kukuřice, …). Výsledný neutrální a velice čistý destilát je poté znovu destilován, přičemž nad destilovanou kapalinou je zavěšen prodyšný vak naplněný jalovcem a dalšími bylinkami a kořením. Horké páry projdou touto směsí, kondenzují navrchu kotle a opět odkapávají zpět. Výsledný suchý gin je lehčí než tradiční genever, neboť na rozdíl od něj nezraje v sudech.

Gin – skvělý v míchaných nápojích i na ledu

_

_

Gin je základem mnoha míchaných nápojů.  Za to může hlavně období americké prohibice, které se gin celkem jednoduchý na výrobu náramně hodil. Nejznámějším z koktejlů obsahujících gin je Martini, jehož součástí je vedle ginu také suchý vermut. Kromě Martini je gin součástí drinků, jako jsou Long Island Iced Tea, Singapore Sling či Negroni. Působení armády britské Východoindické společnosti v Indii dalo vzniknout také oblíbenému ginu s tonikem. Hořký tonik obsahující účinné antimalarikum chinin vojákům nechutnal, a proto bylo třeba ho s něčím namíchat. Angličany tolik milovaný gin se hodil a dodnes hodí náramně.  Gin se dá rovněž pít samotný nejlépe na ledu. Voda z rozpouštějícího se ledu tento silný destilát sice ředí, což ale není chuti vůbec na škodu.

Štítky:  
 
Názory a komentáře
Pijme s rozumem!
Top

kopie-souboru-hp_licence289_hospoda_1920x500