Poznáváme borovičku, slovenský nápoj, na který jsme už málem zapomněli

Na úvod by se dalo říct, že my máme pivo a Slováci mají zase borovičku. Ovšem o národním slovenském nápoji toho bohužel víme jen málo. Třeba, že nemá nic společného s borovicí.

 

Mylný dojem, že k označení borovička musel tento destilát přijít, když se setkal s borovicí, je jen ukázkou toho, jak málo už našim slovenským sousedům po více než dvou desetiletích rozumíme. Jde však také o ukázku toho, že vlastně vůbec nevíme, jak se borovička vyrábí. Následující článek nejspíše nerozšíří naši znalost Slovenštiny. To by byl velmi ambiciózní cíl. Povědomí o borovičce však dozajista rozšířit může a také se o to pokusí.

Proč tedy borovička?

Zodpovězme si tedy hned zkraje palčivou otázku, proč se borovička nazývá tak, jak se nazývá. Odpověď bude vcelku prostá.  Jméno tohoto destilátu je totiž odvozené od slovenského borievka nebo-li česky jalovec, což je dřevina, která se kromě borovičky používá také pro výrobu ginu. No a tím je vlastně celá záhada vyřešena a my se můžeme podívat, jakou roli hraje právě jalovec při výrobním procesu borovičky.

Rozdíl mezi ginem a borovičkou napoví výrobní postup

Ačkoliv gin i borovička chutnají po jalovci a v obou případech s ním mají co dočinění, do výrobního procesu jalovec zasáhne vždy jinak.

Začněme ginem, o kterém jsme se více rozepsali již dříve (například ZDE). Základem pro výrobu ginu je destilát z různých zemědělských plodin, nejčastěji obilovin, ale v případě méně kvalitních ginů i z brambor, kukuřice nebo cukrové řepy. Tento destilát je pak ochucen právě jalovcem a dalším kořením pomocí macerování. U některých ginů se naopak přistupuje k druhotné destilaci obilné pálenky společně s olejem z jalovce. Holandský gin zvaný Genever pak ještě zraje v sudech podobně jako třeba whisky.

Naproti tomu borovička se vyrábí přímo z jalovcového destilátu. Jelikož je však takový destilát poměrně drahý, je následně ředěn neutrálním lihem a vodou. Stejně jako gin i borovička poté přibližně půl roku zraje, aby pak mohla být v nejlepší formě lahvována. Je pravdou, že takto se borovička nevyráběla vždy. Její předchůdkyně sestávala z nepříliš dobře chutnajícího bramborového destilátu, jehož chuť měl překrýt právě jalovec. To už je však dávná historie.

Borovička a zdraví

Stejně jako my věříme ve zdravotní účinky piva, dělají to Slováci s borovičkou. Nejčastěji se o borovičce mluví v souvislosti s jejími pozitivními účinky na trávicí soustavu. Borovička tak má například pomoci s detoxikací střev, při zácpě nebo třeba při léčbě plynatosti. Stejně tak může prý být borovička prospěšná při léčbě onemocnění ledvin, močového měchýře i zbytku vylučovacího ústrojí. Není nezajímavé, že podobné účinky se díky jalovci přisuzují také ginu, který měl být původně diuretikem.

Rozhodně nebude od věci připomenout si, že samotný jalovec byl nedílnou součástí lidového léčitelství, kde se používal mimo předchozího také jako lék na revma, dnu nebo artrózu. Zapomínat však nesmíme na fakt, že borovička je poměrně silný destilát, který je tedy třeba konzumovat opravdu s mírou.

Borovička pod ochranou EU

Chraněné zemepisné označenie borovička

_

Úplně na závěr si ještě uveďme, že slovenské borovičky vzala pod svá křídla také Evropská unie. Ta pro tento destilát sice nestanovuje žádné podmínky co se obsahu alkoholu či množství jalovcového destilátu týče, ovšem stanovuje hned několik chráněných zeměpisných označení.

Stejně tak jako jedině u nás můžeme používat CHZO České pivo, jedině na Slovensku a v jednotlivých regionech se tak může vyrábět Slovenská borovička, Slovenská borovička Juniperus, Spišská borovička, Inovecká borovička, Liptovská borovička a některé další.

Štítky:  
 
Názory a komentáře
Pijme s rozumem!
Top