Cesta absintu napříč stoletím zákazů

Snad žádný druh alkoholu nezažil tolik zákazů a omezení jako právě absint. Ve spoustě zemí byl zakázán takřka celé 20. století. O to je pak zajímavější fakt, že u nás byl absint zakázán jen nakrátko a to až v období Protektorátu. A byl to právě český absint, který započal v 90. letech absintovou renesanci.

 

Zákaz absintu ve Švýcarsku

_

Absint lze bez nadsázky označit za nápoj bohémů 19. století. Mezi těmi, kteří jeho kouzlu podlehli, byli třeba Vincent van Gogh či Oscar Wilde. I Ernest Hemingway občas vyměnil oblíbené Daiquiri za absint. Pouze českým bohémům však absint zůstal až dlouho do století dvacátého. Století zákazů odstartovaly události v roce 1905 ve Švýcarsku.

Zločin, který málem uvrhl absint v zapomnění

Záminkou pro zákaz absintu ve Švýcarsku se stala vražda, kterou spáchal švýcarský farmář Jean Lanfray. Ten měl údajně ráno předtím, než zabil členy svojí rodiny a téměř i sebe, vypít dvě sklenky absintu. Fakt, že do večera, kdy se vraždy dopustil, vypil spoustu vína a brandy byl oželen. Krátce nato vznikla ve Švýcarsku petice, pod kterou se podepsalo přes 80 tisíc lidí dožadujíc se zákazu absintu. Po proběhlém referendu byl absint v roce 1910 zakázán a zákaz absintu se dokonce dostal do Švýcarské ústavy. Karikatura nahoře tento zákaz zpodobňuje. Ještě předtím, v roce 1906 byl absint zakázán v Belgii a Brazílii. Poté se již zákazy šířily jako nákaza. Holandští bohémové se s absintem museli rozloučit v roce 1909. Spojené státy pak absint zakázaly v roce 1912, Francouzi dva roky na to. Není překvapením, že ve Francii zákaz absintu pomohl na výsluní anýzovým likérům, třeba řeckému Ouzu. A takto bychom mohli pokračovat dále: Německo 1923, Itálie 1926, …

Renesance absintu přišla z Čech

Hill's Absint

_

Jak jsme si řekli výše, absint byl u nás zakázán jen krátce. Na druhou stranu se nikdy zvlášť nekonzumoval. Velký absintový boom nastal až v 90. letech. Tak velký, že se rozšířil i do Velké Británie. Ostrované si totiž český absint značky Hill’s velmi oblíbili. A přestože byly české absinty nevalné kvality mající s těmi z 19. století pramálo společného, nezměnilo to nic na tom, že absint mohl znovu povstat. Ještě s Portugalskem a Španělskem, kde byla v 60. letech jeho výroba omezována pro nezájem konzumentů, tak Češi vrátili absint zpět mezi oblíbené destiláty.

Omezení však přetrvávají dodnes

Regulace absintu však nezmizela úplně. Spousta zemí, včetně zemí EU, dnes totiž stále reguluje množství thujonu, které může absint obsahovat. Jde totiž o látku, které byly přisuzovány domnělé halucinogenní účinky absintu. Tyto domněnky byly na konci 20. století vyvráceny. Dávka thujonu, která je pro člověka nebezpečná, mnohonásobně překračuje množství, které obsahovaly absinty 19. století a obsahují i dnešní absinty. Omezení ale zůstávají. Kupříkladu směrnice EU dovoluje 35 mg thujonu na litr, což je poměrně dost ve srovnání s jinými zeměmi. I tak by podle klinických studií muselo být množství vypitého absintu, aby ovlivnilo vnímání, tak velké, že by si konzument daleko spíš přivodil otravu alkoholem. Navzdory tomu je například v některých provinciích Nového Zélandu absint stále ještě zakázán.

Štítky:  
 
Názory a komentáře
Pijme s rozumem!
Top