Cidre – chutný jablečný nápoj plný vitamínů

U nás donedávna ne příliš známý nápoj, který však v poslední době získává víc a víc milovníků, kteří na něj nedají dopustit. Řeč je cidru, nápoji vyráběném ze zkvašeného jablečného moštu.

 

Ačkoliv se cidru někdy přezdívá jablečné víno, s vinnou révou má pramálo společného. Podobný je spíše způsob výroby tohoto lehce alkoholického nápoje. O tom se však rozvedeme níže. Stejně tak se níže pokusíme nastínit spor, který se vede ohledně jeho vzniku, a jistě neopomeneme nejdůležitější střípky z jeho historie. Tolik nástin. Teď pojďme probrat nejdůležitější fakta o cidru.

Cider, cyder, cidre nebo cidr?

Hned první poznámku budeme věnovat názvu tohoto nápoje. Ve světě se můžeme setkat jak s označením cider, tak i označením cyder. Obojí je možné. U nás se pak nejčastěji setkáváme se označením cider [sajdr], které vychází z anglického označení. Podle pravopisných pravidel je však správné označení cidre [sidr], které zas vychází z francouzského označení. Popřípadě spisovná norma povoluje označení cidr [sidr].

Spor o vynález cidru

Historie cidru

_

O historii cidru panují podobné spory jako o historii whisky. V tomto případě se však nepřou Skotové a Irové, ale jiní odvěcí rivalové Britové a Francouzi. Podle Britů má výroba cidru v Británii delší kořeny než ve Francii. Francouzi si pak samozřejmě myslí opak. Kdo má pravdu, asi jen těžko rozsoudíme. Jedno je však vcelku jisté. Pití zkvašeného jablečného moštu zřejmě holdovali již lidé ve starověku. První zmínky o cidru jsou pak známy z dob Karla Velikého. V této době byl cidr nápojem aristokracie. První vědecká práce o cidru se pak datuje až v roce 1588 a jejím autorem je Julien Le Paulmier, který působil jakožto osobní lékař francouzského krále Karla IX. Úplně největšího rozmachu se však cidre dočkal až o pár století později, ve století devatenáctém.

Výroba tradičního cidru jedině z jablečného moštu

I přestože je možné cidre vyrábět i z broskví nebo hrušek, ten tradiční a opravdový se dělá z jablečného moštu. Kromě klasických jablek se používají k výrobě i speciální jablka určená právě pro přípravu toho nápoje. Šťáva se z jablek získává drcením a lisováním. Výsledný jablečný mošt se pak nechá zkvasit, čímž se z cukrů vyrobí alkohol. Toho je v nápoji relativně málo, od 1,2% až po 8,5% alkoholu. V případě tradičních anglických cidrů to však bývá i více. Kvašení, neboli fermentace, probíhá při teplotách mezi 4 a 16°C, což je méně než u jiných alkoholických nápojů. Fermentace cidru je tak sice pomalejší, ale na druhou stranu je více zachována jeho příjemná ovocná vůně. Doba kvašení bývá různá, od zhruba 3 měsíců po několik let.

Při průmyslové výrobě se často místo moštu nechává kvasit jablečný koncentrát a proces výroby bývá završen pasterizací a filtrací. Jinak tomu bývá u domácích cidrů, u kterých zůstává proces kvašení neuzavřen a cidre je tak přirozeně nasycený CO2. Ten průmyslový musí být sycen.  Navíc pokud cidre neprojde procesem pasterizace, obsahuje velké množství vitamínů a dalších zdraví prospěšných látek. O výrobě domácí cidru, který je samozřejmě lepší než kupovaný, se jistě v budoucnu rozvedeme.

Z cidru jen kousek ke calvadosu

Výroba tradiční francouzské jablečné pálenky calvadosu, začíná právě u cidru. Právě zkvašený jablečný mošt je totiž základem calvadosu. Cidre se v tomto případě destiluje, čímž vzniká jablečná pálenka, která je posléze uložena k zrání, a tak vzniká calvados.

Jak se cidre pije a kdo ho vlastně pije nejvíce?

Největší spotřeb cidru na hlavu mají Britové. Zvláště oblíbený je zde hlavně v oblastech West Midlands, South West England a East Anglia. Největším producentem cidru je však Francie, kde je cidre rovněž velmi oblíben. Uveďme si pro úplnost, že většina francouzského cidru pochází z Normandie a Bretaně. Velké oblibě se cidre těší také ve Španělsku, hlavně v oblasti Baskicka, a v Irsku. Přitom mezi cidry v jednotlivých zemích najdeme spousty odlišností. Tak například britské cidry kvasí jen několik týdnů, jsou sušší a fermentace bývá přerušena pasterizací. Problém podle legislativy není ani doslazování a ředění výrobku vodou. Naopak ve Francii není ředění ani doslazování cidru možné a i kvašení probíhá mnohem déle. Jak jsme si řekli již výše, konzumace cidru je stále oblíbenější také u nás. K dostání je jak v běžných obchodech, tak ve specializovaných alkohol shopech.

Úplně na závěr si ještě uveďme, že cidre chutná nejlépe chlazený. Za chladného počasí však jistě přijde vhod teplý. Mimo to může být cidre i součástí rozličných koktejlů a uplatnění najde i v kuchyni.

Štítky:  
 
Názory a komentáře
Pijme s rozumem!
Top