Nejznámější odrůdy červeného vína – Frankovka

Zaujatě čtete etikety vín plné známých i méně známých odrůd vína, ale vlastně nevíte, co od které odrůdy můžete čekat? Nemějte strach, v našem rychlokurzu se vše podstatné dozvíte. Nejprve se pustíme do všem dobře známé Frankovky.

 

By Agne27 (Own work) [CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons

By Agne27 (Own work) [CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons

Aby pro vás nebylo hledání mezi regály s vínem procházkou španělskou vesnicí, připravili jsme pro vás seriál o odrůdách červených vín. Začneme Frankovkou, která je u nás považována spíše za méně zajímavé kyselé víno nevalné kvality. Že tomu tak nemusí být vždy, prozradí následující řádky.

Vše důležité o odrůdě Frankovka

Kromě praktických informací o tom, k čemu se vína z Frankovky hodí či jak vína z této odrůdy chutnají, zmíníme také něco málo z pěstování této odrůdy (opravdové základy, které profesionálního vinaře nejspíše neuspokojí) a také něco málo z její historie. A tou právě začneme.

Historie odrůdy Frankovky

_

_

Původ této prastaré odrůdy bychom mohli nalézt v okolí města Lemberg, jehož název je synonymem pro tuto odrůdu. Město s tímto názvem se však nachází v Německu poblíž hranic s Francií, ale také ve Slovinsku. Frankovka vznikla pravděpodobně spontánním křížením odrůdy Gouais blanc s dosud neznámou odrůdou. Právě odrůda Gouais blanc byla dominantní, ale ne příliš kvalitní odrůdou středověku. Vždyť i její název je odvozen od francouzského gou, přídavného jména degradujících toto víno na podřadné pití sedláků. Během 18. století se Frankovka rozšířila na území Německa, Rakouska, Maďarska či Slovinska. U nás se pěstuje pouze na Moravě kvůli svému pozdějšímu zrání. Někdy se Frankovce přezdívá Pinet Noir východu právě pro její oblibu ve Východní Evropě, kde má opravdu silné postavení mezi odrůdami.

Pěstování Frankovky

By Agne27 (Own work) [CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons

By Agne27 (Own work) [CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons

Odrůda Frankovka má ráda teplo. Proto jí vyhovují hlavně jižní, jihovýchodní a jihozápadní svahy, kde si slunečních paprsků užije dosytosti. Ráda má také rovinatý terén s lehkou, klidně sušší půdou. Co naopak Frankovka ráda nemá, jsou plísně a zima. Proti plísním a škůdcům je méně až středně odolná. Proti zimním mrazům je odolná středně, více jí však vadí jarní mrazíky. Nesvědčí jí také honba některých vinařů za vysokými výnosy. Hrozny z přetěžovaných keřů pak obsahují méně barviv a naopak roste  jejich kyselost. Výsledné víno je pak kyselé a chuťově nepříliš plné.

Jaké je víno z Frankovky?

_

_

Jak jsme uvedli výše, při koupi Frankovky počítejte, že víno bude pravděpodobně kyselejší. Může za to jak odrůda samotná, která je zkrátka kyselejší, tak u méně kvalitních vín i práce vinařů. Pokud se vám však do ruky dostane kvalitnější kousek, nemusí být vše ztraceno. Redukce hroznůdelší kvašení rmutu i delší zrání v sudech dávají vzniknout i velmi dobrým vínům vhodným k archivaci. Chuť vína bývá poněkud drsnější, kyselejší a kořeněnější. Déle zrající Frankovky jsou pak chutí sametové a hebké. Barva Frankovky je povětšinou rubínová s fialovými záblesky. Aroma pak závisí opět na délce zrání. Mladá vína mají travnaté aroma, které se zráním mění na ostružinové.

K čemu se Frankovka hodí?

_

_

Nepříliš kvalitní Frankovky jsou vhodné k běžnému stolování. Ovšem mezi kvalitnějšími víny najdeme ta, která se hodí i k lepším pokrmům. Dobré ročníky Frankovky se tak hodí hlavně k pečeným masům, především ke zvěřině, huse či kachně, dále k vnitřnostem a obecně ke kořeněným jídlům. Ze sýrů se Frankovka hodí k těm zrajícím s bílou plísní.

Štítky:  
 
Názory a komentáře
Pijme s rozumem!
Top