Medovina – Oblíbený nápoj středověku, který byl smeten vínem a destiláty

Dnes si medovinu nejčastěji spojujeme se středověkými festivaly jako ukázkou středověkého nápoje. Jenže tam naše zkušenosti s medovinou nemusí končit.

 

Sklenka medoviny

_

Medovina je totiž bezesporu chutný alkoholický nápoj, jehož konzumace je dokonce zdraví prospěšná. V rozumné míře samozřejmě. Kdybychom chtěli medovinu stručně charakterizovat, což na tomto místě chceme, řekli bychom, že se jedná o středně alkoholický kvašený nápoj vyráběný především z medu. Na tyto informace se však v článku neomezíme. Podrobně rozvedeme historii medoviny, která nám umožní pochopit, proč je dnes její konzumace spíše okrajovou záležitostí. Podíváme se také na způsob její výroby a konzumace. A na závěr nezapomeneme zmínit i její pozitivní účinky na lidské zdraví.

Předlouhá historie medoviny

Medovina ve starověku

Když označíme medovinu za jeden z nejstarších alkoholických nápojů, nebudeme vůbec přehánět. Jak připravit lahodnou medovinu, už totiž věděli starověcí Sumerové, tedy už někdy během 3. tisíciletí př. n. l. Postupem času však začala být medovina vytlačována pivem a vínem. V severnějších regionech, kde se vinné révě tolik nedařilo a pěstování obilnin sotva stačilo na obživu, však své místo našla. Takovým regionem byla také Střední Evropa. Naopak ve starověkém Řecku nebo Římě moc neuspěla. Zdejší obyvatelé zde dávali přednost vínu a medovinu považoval spíše za podřadný nápoj, který se hodil tak možná ke slazení trpkého vína.

Pomalý pád medoviny během středověku až do dnešních dnů

Dlouhá historie výroby medoviny

_

Silná pozice medoviny ve Střední Evropě však začala během středověku slábnout. Důvody byly hned dva. Velký vliv na to mělo oteplení, které přinesla mírná změna klimatu. Pěstovat vinnou révu se tak dalo i v některých regionech Střední Evropy. Během 12. století také vzrostl obchod s muslimským světem, který přinesl do našich končin první destiláty. Obojí pravděpodobně způsobilo odklon od oblíbené medoviny, který se nejvíce projevil během 14. století. A od té doby se medovina už nevzpamatovala. Dnes je její konzumace asi nejvíce rozšířena v sousedním Polsku. I u nás se však dá medovina ochutnat. Jednak na středověkých festivalech, kde je symbolem pití středověku, jednak také v restauracích nebo v dobře zásobených obchodech. To ovšem nemění nic na tom, že její spotřeba je dnes opravdu nízká.

Jak se vyrábí medovina

Pro výrobu medoviny se zpravidla používá méně kvalitní med, který se dost dobře nehodí pro přímou konzumaci. Na kvalitu medu je však třeba dbát při výrobě nedochucených medovin, ve kterých má chuť a kvalita medu nejdůležitější roli.  Druh medu je také zásadní pro výslednou barvu medoviny. Ze světlého lučního medu vznikne světlá medovina a naopak z lesního zas medovina tmavší. Pro částečnou podobnost s výrobou vína se medovině někdy přezdívá medové víno.

Vaření

Medovina je stále oblíbená u našich polských sousedů

_

Prvním krokem při výrobě medoviny je vaření. Med je smíchán s vodou do roztoku o cukernatosti zhruba 20-32% a následně povařen. Tím jsou zahubeny plísně a bakterie. Tento proces by měl také vyplavit většinu nečistot.

Kvašení

Dalším krokem je pak kvašení. Tomu předchází tzv. rozkvas, tedy proces, během kterého se v malém množství medoviny nechají kvasinky namnožit. Rozkvas je pak přidán do zbytku směsi a může začít hlavní fáze kvašení. Tato fáze trvá od jednoho do čtyř týdnů a probíhá zpravidla v sudech od vína. Účastní se ho především některé kultury vinných kvasinek. Kvašení je v této fázi výroby velmi bouřlivé, neboť probíhá za teploty od 20 do 27°C. Po této fázi následuje filtrace a tzv. dokvašení, které v minulosti probíhalo zhruba dva roky, dnes je to díky několikanásobné filtraci běžně kolem půl roku.

Čeření a dochucování

Aby byla medovina krásně čirá, je po dokvašení třeba přistoupit k tzv. čeření. Do zatím kalné medoviny se při něm přidají látky, které na sebe navážou nečistoty. Pro tento účel se používá nejčastěji želatina nebo vaječný bílek. Po čeření se pak běžně přistupuje k dochucování. Do medoviny se tak přidají směsi koření a dalších dochucovadel. Výsledkem jsou pak medoviny oříškové, mandlové nebo třeba bylinné. Kromě koření se do medoviny celkem běžně přidává také líh. Kvasinky totiž dokáží vyrobit medovinu maximálně o 13% obsahu alkoholu.

Medovinu podáváme teplou i studenou

Medovina

_

Při servírování medoviny máme dvě možnosti. Buď ji můžeme podávat studenou o teplotě kolem 14°C do sklenky se stopkou (sklenka na bílé víno či na sherry nebo portské). Anebo, a to je možná lepší způsob servírování, se dá medovina podávat ohřátá na teplotu cca 50°C. Taková medovina nejen lahodně chutná, ale také zahřeje během chladných večerů. Ohřátou medovinu podávejte nejlépe v tzv. whiskovkách. Dejte však pozor, abyste medovinu nepřehřáli nad cca 60°C. Při této teplotě totiž medovina ošklivě napění a její chuť jde do kopru. V obou případech servírování medoviny pak platí, že nejlepší je medovinu vychutnávat. Kopnete-li ji do sebe, moc si její lahodné chuti neužijete.

A na závěr něco o medovině a jejím vlivu na lidské zdraví

Medovina - lepší než hromady pilulek

_

Podle studie vědců ze Slovenské technické univerzity totiž medovina obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek. Podobně jako víno totiž obsahuje celou řadu flavonoidů a fenolických látek. Flavonoidy jsou známé především pro své antioxidační vlastnosti. Jejich účinek má vliv především na zdraví oběhového systému. Naopak fenolické látky jsou známé pro své dezinfekční a rovněž antioxidační účinky. Medovina tak částečně působí antibakteriálně a protizánětlivě. Stejná studie rovněž uvádí i možné protirakovinné účinky medoviny. Medovinu se tak vyplatí pít nejen pro její příjemnou sladkou chuť, ale i pro její vlivy na lidské zdraví.

Štítky:  
 
Názory a komentáře
Pijme s rozumem!
Top