Vyzkoušejte saké! Nápoj nejen pilotů kamikaze…

Pokud si doma chystáte připravit rybu nebo se pouštíte do plodů moře, zkuste si k tomu dát poněkud netradiční, u nás často velmi opomíjené rýžové víno – saké.  Japonský nápoj, který nejenom dobře chutná, ale představuje také nevídané možnosti, například v konzumaci. Pojďme se nyní společně podívat na saké zblízka.

 

I přesto, že slovo „sake“ použije Japonec v souvislosti s každým alkoholickým nápojem jako je třeba rum nebo vodka, když se řekne „saké“ u nás, je všem jasné, o co se jedná. Rýžové víno, jak mu lidé s oblibou říkají, má však ve skutečnosti s vínem kromě chuti a vůně pramálo společného. Pojďme se tedy podívat, jaká je historie saké, jak se vlastně vyrábí a jak ho vlastně správně pít.

Tradiční japonský nápoj, starý skoro 2 tisíce let

Pilot kamikaze

_

Ač některé prameny uvádějí první zmínky o saké již z roku 5000 př. n. l. na území dnešní Číny, je pravděpodobnější, že saké se poprvé objevilo během 3. století našeho letopočtu v Japonsku. A od té doby se vlastně ani moc nezměnilo. Smutná léta pro tento oblíbený japonský nápoj znamenala až 2. světová válka. Mohla za to opatření vlády, která omezovala příděl rýže právě na výrobu saké. To mělo velmi neblahý vliv na jeho kvalitu. Zmiňujeme-li nápoj saké a 2. světovou válku, nesmíme zapomenout na fakt, že právě saké bylo oblíbeným nápojem japonských pilotů kamikaze, který si rádi dávali na kuráž před bojovou akcí. Právě toto spojení  však velmi rozšířilo povědomí o tomto nápoji.

Výroba saké

Nejdůležitějšími surovinami pro výrobu saké je speciální rýže a voda. Ptáte se, o jakou speciální rýži se jedná? Je to jednoduché. Používá se rýže dlouhozrnná s vysokým obsahem škrobu a řádně obroušená. Při výrobě saké je totiž potřeba zejména vnitřní škrobovina, a proto je nutno obrousit tvrdý obal. Čím více je obal obroušen, tím lépe. Tato „zpracovaná“ rýže se poté nechá pořádně nasáknout vodou a je vložena do tzv. napařovačky. Zde je rýže dalo by se říci uvařena horkou párou.

Rýže na výrobu saké

_

Nyní následuje proces kvašení ve kvasných tancích. Nutno však zmínit, že část rýže je odebrána a upravena pomocí plísně koji, která se na rýži začne šířit. V tomto okamžiku zde vznikají enzymy, které rozbourávají škrob na cukry, ze kterých později kvašením vznikne alkohol. Nyní dochází ke smíchání napařené rýže, vody, rýže s kojou a kvasinek, přičemž vzniká kvasící rmut. Výsledkem je do měsíce saké, do kterého se často přidává ještě trocha destilátu.

Následuje lisování, které oddělí neprokvašené části rýže a kvasinkové kaly. Poté dochází k filtraci a pasterizaci. Ovšem podobně jako u piva se ne všechna saké filtrují a pasterizují. Pokaždé totiž záleží na požadovaném druhu saké. Tím však výroba saké nekončí. Před lahvováním je totiž nutné nechat saké po 6 měsíců zrát ve velkých nádobách, nejčastěji z keramiky nebo nerezu. Hotový nápoj je pak ředěn vodou na zhruba 15 – 16% alkoholu.

Konzumace saké

Mističky na saké

_

Ideálním způsobem jak podávat saké, je v malých keramických nebo dřevěných nádobkách. Těm se v Japonsku říká „čoko“ a mají objem pouhých 5 cl. Nalijete-li si však saké do menší skleničky nebo do panáku, jistě se nic nestane. Důležité je však saké vypít do roka od jeho lahvování. O kvalitě rýžového vína po „datu spotřeby“ by se totiž dalo pochybovat.

Saké můžete rovněž podávat v různých teplotách. Záleží na chuti konzumenta a ročním období, kdy se v zimě podávají teplejší nápoje, zatímco v létě je vhodnější konzumovat studené. Teplota saké může být tedy již od 10°C, přes 20°C, 30°C ale dokonce i 50°C či 55°C.

Připravte si rýžové víno i doma!

Láhev saké

_

Pokud váháte, zda koupit či nekoupit toto rýžové víno, zkuste si jej nejprve připravit doma a uvidíte. Zde Vám přinášíme jednoduchý recept, dle kterého si můžete saké vyrobit i doma. Nutno však počítat s tím, že i přes vaše kuchařské schopnosti asi nebude domácí saké chutnat stejně jako originální saké z obchodu, i přesto však výsledek bude stát za to.  Potřebovat budete:

  • 7 l vody
  • 3 kg cukru
  • 1 kg uvařené rýže
  • 14 dkg droždí
  • 2 vanilkové cukry
  • 2 citrony
  • špetku muškátového květu
  • trochu tymiánu
  • zázvor
  • celou skořici
  • 30 ks hřebíčku
  • 10 ks nového koření

Nejprve si převaříme vodu, do které po vychladnutí přidáme nastrouhanou kůru z citronu a dužinu nakrájenou na kostky. Vložíme rovněž nadrobené droždí a ostatní přísady. Vše necháme zhruba 6 týdnů kvasit a poté už jen stočíme do lahví, které se nechají 14 dní odstát.

Dobrou chuť!

Štítky:  
 
Názory a komentáře
Pijme s rozumem!
Top