Altbier a jeho měděná barva a hustá pěna
© Bframe5

Encyklopedie pivních stylů – Altbier

Ač svrchně kvašený, chutí má blízko ke klasickému ležáku. Jeho tmavě měděná barva už po generace očarovává obyvatele jednoho z německých měst. Kterého? To se dozvíte v následujícím článku. Řeč bude totiž o pivním stylu altibier.

Ač svrchně kvašený, chutí má blízko ke klasickému ležáku. Jeho tmavě měděná barva už po generace očarovává obyvatele jednoho z německých měst. Kterého? To se dozvíte v následujícím článku. Řeč bude totiž o pivním stylu  altibier.

Charakteristika pivního stylu altbier

Altbier a jeho měděná barva a hustá pěna
© Bframe5

Předně bychom si měli říct, že altbier je pivo svrchně kvašené. Ovšem že patří do rodiny svrchně kvašených piv, byste skoro nepoznali. Altbier totiž kvasí při výrazně nižší teplotě než jiná svrchně kvašená piva. Děje se tak při zhruba 13°C, což je celkem blízko teplotě, při které kvasí spodně kvašené ležáky. Kvašení je tak o mnoho pomalejší než v případě jiných svrchně kvašených piv. Pomalejší a také delší je i fáze dokvašování, které nezřídka kdy probíhá i při teplotách jen o málo vyšších než je 0°C. A právě proto bývá chuť altbierů mnohem uměřenější, než bývá u svrchně kvašených piv zvykem.

Jak už jsme se zmínili výše, pro altbier je typická měděná barva, kterou pivo tohoto typu získává z mnichovského sladu. Někteří sládci přidávají do altbieru pro zvýraznění barvy i trochu černého nebo karamelizovaného sladu, ten by se však do správného altbieru přidávat neměl.

Pěna piva typu altbier
CC Jan Piatkowski

Jen u mála piv je tak důležité použití specifických kvasnic. Altbier totiž potřebuje pravý opak toho, co se hodí pro britská piva typu Ale. Místo ovocných tónů svrchního kvašení se u altbierů cení právě čistá chuť velmi se blížící spodně kvašeným ležákům. Tu mu dodávají po staletí šlechtěné kvasinky, které jsou schopné kvasit i při teplotách, při kterých si běžné kvasinky svrchního kvašení ani neškrtnou.

Altbier = staré pivo?

Pokud bychom si název tohoto pivního stylu měli přeložit, zjistili bychom, že jde o staré (=alt) pivo (=bier). Označení tedy pochází z němčiny. Že by vám však natočili staré, zvětralé pivo, se bát nemusíte. Název tohoto pivního stylu vznikl totiž trochu jinak. Svůj název dostal altbier někdy v průběhu 19. století, kdy byl vytlačován stále oblíbenějším pivem plzeňského typu. Někde však zůstali věrni tradicím a vařili pivo postaru. A tak se z tradičně vařeného piva kdysi označovaného prostě jako bier, stal rázem altbier.

Zůstal v srdci obyvatel Düsseldorfu

Sklenka altbieru
© Bframe5

Altbier je však starý ještě v jiném smyslu. Okolí Düsseldorfu totiž osídlili již neandrtálci. Ti sice vařit pivo neuměli, zato jejich nástupci germánské a keltské kmeny ano. Je tak velmi pravděpodobné, že vařili pivo podobným způsobem již před 3 000 lety, což z altbieru dělá nejdéle nepřetržitě vařené pivo historie.

Neméně zajímavé jsou i současné osudy pivního stylu altbier v jeho rodném městě. Dnes se totiž drtivá většina všech altbierů uvaří právě zde. A většina se zde také vypije. Zajímavé je, že v celém Německu představuje tento pivní styl zhruba necelá 3%. V Düsseldorfu je však každé druhé vypité pivo právě altbier.

Optimální teplota altbieru a způsob podávání

Teplotou podávání se altbier staví po bok třeba našemu plzeňskému ležáku. Ideální teplota podávání je tedy mezi 8 a 12°C. Pokud si však navíc chcete altbier vychutnat, jak je zvykem v Düsseldorfu, pijte ho ze sklenky s rovnými stěnami.

Alkoholium.cz