Vše, co jste chtěli vědět o elektronické evidenci tržeb (EET), ale byli líní se zeptat

O elektronické evidenci tržeb se toho hodně namluvilo i napsalo. Následující článek nebude nijak zevrubně řešit, zda je EET řešení dobré nebo špatné. To necháme především politikům a jiným zarytým diskutérům. Cílem článku je v základních obrysech seznámit především podnikatele v gastronomii s fungováním elektronické evidence tržeb.

Pokud máte pocit, že se v problematice EET ztrácíte či jste se jí dosud nezačali zabývá, a přitom vás povinnost elektronicky evidovat tržby brzy čeká, je tento článek jako stvořený pro vás. Vše potřebné se v článku pokusíme podat jasně a srozumitelně. Jen málokomu se totiž chce studovat dopodrobna celý zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (úplné znění však stáhnete ZDE). Případné doplňující dotazy zodpovíme v komentářích. Tak vzhůru do práce.

Koho a od se povinnost elektronicky evidovat tržby týká

Start elektronické evidence tržeb je rozdělen do několika fází. V první fázi začnou tržby evidovat podnikatelé podnikající ve stravovacích a ubytovacích službách. Tato fáze odstartuje 1. prosince 2016. Start druhé fáze je pak naplánován na 1. březen 2017. Od tohoto data budou muset tržby evidovat podnikatelé ve velkoobchodě a maloobchodě. Rok nato, tedy 1. března 2018, bude zahájená třetí fáze, která přinese povinnost zapojit se do systému e-tržeb všem zbývajícím podnikatelům s výjimkou těch, kteří do systému budou muset naskočit až ve čtvrté fázi. Třetí fáze se tak bude týkat například podnikatelů v zemědělství či dopravě a rovněž svobodných povolání (např. advokátů). Zahájení elektronické evidence tržeb pak bude dovršeno 1. června 2018, neboť od tohoto data bude zahájena čtvrtá fáze, kdy povinnost elektronicky evidovat tržby dopadne i na zbývající vybraná řemesla a výrobní činnosti. Takový je tedy „jízdní řád“ EET.

Tržby podléhající elektronické evidenci

Aby tržba podléhala EET musí splňovat určité náležitosti. Předně musí být splněny takzvané formální náležitosti platby. To znamená, že je platba provedena některým ze způsobů vypočteným v zákoně. Musí se tedy jednat o platbu:

• v hotovosti
• platební kartou
• šekem či směnkou (což asi nebude například v pohostinství zrovna časté)
• v jiných formách, které mají charakter obdobný předchozím formám (může jít například o platbu stravenkami, která je v pohostinství naopak velmi častá, či o platbu dalšími způsoby, jako jsou platba dárkovým poukazem, žetony či třeba virtuální měnou bitcoin)

Naopak elektronické evidenci nebudou podléhat tržby, které jsou provedeny čistě z účtu na účet, ale to v gastronomii rozhodně není běžný způsob placení.

Vedle této podmínky však tržba musí být takzvaným rozhodným příjmem. Za ten označuje zákon o evidenci tržeb takový příjem, který pochází z podnikatelské činnosti. Zákon však vypočítává příjmy z podnikatelské činnosti, které mezi evidované tržby patřit nebudou. Patří mezi ně:

• příjem, který není předmětem daně z příjmů
• příjem, který je ojedinělý (podnikatel přijímá platby výhradně převodem na účet, ale je neočekávaně a jednorázově nucen přijmout platbu v hotovosti)
• příjem, který je daněn srážkovou daní
• příjem, který podléhá dani ze samostatného základu daně u právnických osob

Pod rozhodný příjem pak dále nelze podřadit například příležitostné prodeje ze zahrádky či příjmy z nájmu (pokud nejsou provozovány podnikatelsky). V § 12 zákona o evidenci tržeb jsou pak vypočteny mnohé další tržby, které jsou z EET vyjmuty (např. tržby státu, bank, penzijních fondů, školních jídelen, uskutečněné na palubě letadel, …)

Je ovšem patrné, že restaurace, hospody a bary bezesporu ve většině případů naplní nejen formální náležitosti platby, ale rovněž budou jejich tržby rozhodnými příjmy, protože na ně žádná z výjimek zpravidla nedopadne. Povinností těchto zařízení bude tedy tržby od 1. prosince 2016 elektronicky evidovat.

 

V případě nejistoty vydá finanční úřad na žádost závazné posouzeni

Pokud by si však podnikatel stejně nebyl jist, má možnost využít možnosti takzvaného závazného posouzení místně příslušného finančního úřadu. Podnikatel přitom musí dostatečně specifikovat platby, které mají být posouzeny. Učiní-li tak, vydá finanční úřad autoritativní rozhodnutí, zda daná tržba elektronické evidenci podléhá či nikoliv. Takovým rozhodnutím se pak bude moci podnikatel ohánět. Nutno však dodat, že závazné posouzení neprovádí finanční úřady zadarmo, neboť si za něj účtují správní poplatek ve výši 1 000 Kč. To je ovšem částka nesrovnatelně nižší, než jsou pokuty, které může finanční úřad udělit v případě porušení povinností v souvislosti s evidencí tržeb.

EET v restauracích, hospodách a barech

Jedni z prvních, na koho povinnost evidovat tržby dopadne, jsou restauratéři, hospodští a provozovatelé barů. Tedy také jedni z našich čtenářů, a proto se EET na tomto místě vůbec věnujeme. Argumentem pro rychlé zavedení EET v tomto odvětví přitom byl neuspokojivý přístup některých podnikatelů v gastronomii k přiznávání tržeb. Připustíme-li, že na tom něco pravdy být může, musíme vedle toho rovněž připustit, že v tom toto odvětví rozhodně není samo.

Zda bude mít EET úspěch, jde-li o zlepšení výběru daní či narovnání podnikatelského prostředí v odvětvích, na která dopadne, ukáže čas. Podotkněme, že Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, tedy organizace zastupující ty, na které má podle kritiků EET dopadnou zbytečně tvrdě, se k elektronické evidenci tržeb staví poměrně shovívavě, neboť se jí do zákona podařilo prosadit řadu změn, které nejsou v zahraničí vůbec běžné (otevřenost systému, jednorázová sleva na dani, zákazník nemá povinnost vzít si účtenku a další). Uvidíme tedy, co přinese EET pro malé živnostníky.

Elektronická evidence spropitného

V souvislosti s EET v hospodách, restauracích a barech se rovněž mluvilo o tom, zda bude nutno evidovat také spropitné. Prvotní mediální bouři v tomto směru částečně uklidnilo ministerstvo financí, které uvedlo, že spropitné evidovanou tržbou není. To ovšem platí jen v případě, že spropitné připadne obsluze, kuchaři či jinému zaměstnanci, a bude tak příjmem ze závislé činnosti podléhající dani z příjmu tohoto zaměstnance. To platí i v případě, že host zaplatí platební kartou a zaměstnavatel zákazníkem zadané spropitné zcela převede zaměstnanci či zaměstnancům až následně. V tomto směru se tedy nic nemění a dýška určená zaměstnancům elektronické evidenci nepodléhají. Nic se však nemění ani na tom, že tento příjem zaměstnance musí být řádně zdaněn, což se bohužel mnohdy neděje. Pokud si však spropitné nechává zcela nebo i zčásti majitel restaurace, je taková tržba příjmem z podnikání, a tedy podléhá elektronické evidenci.

Technické řešení EET – žádné registrační pokladny s fiskální pamětí

V minulosti byla zvažována varianta zavedení tzv. registračních pokladen. Od tohoto kroku naštěstí stát ustoupil a místo něj zvolil objektivně vzato mnohem přívětivější a modernější řešení. Registrační pokladny či tzv. pokladny s fiskální pamětí, které využívají mnohé jiné evropské státy, mají tu nevýhodu, že jejich výroba je zpravidla umožněna pouze několika certifikovaným dodavatelům, což omezuje konkurenci na trhu s těmito zařízeními, výsledkem čehož bývá vyšší pořizovací cena registračních pokladen. Jelikož se data v pokladně s fiskální pamětí nějakou dobu uchovávají a nejsou rovnou sdílena s finančními úřady, je také snazší systém obejít.

Tuzemské řešení je oproti tomu postavené na otevřeném řešení a on-line sdílení dat. Kterýkoliv podnikatel tedy může, bude-li mít chuť a kapitál, přijít s vlastním hardwarovým a softwarovým řešením. Pro úspěšnou elektronickou evidenci tržeb bude každý podnikatel potřebovat pokladnu (či jiné zařízení), většinou tiskárnu účtenek, příslušný software, který obstará komunikaci s finanční správou, a připojení k internetu. Část nákladů na zajištění fungování EET bude přitom podnikatelům kompenzována v podobě mimořádné slevy na dani z příjmu ve výši 5 000 Kč. Tuto slevu budou moci podnikatelé uplatnit v roce, ve kterém poprvé elektronicky zaevidovali tržbu.

Pokladna

Pokud již ve vaší hospodě, restauraci či baru nějakou pokladnu máte, je dost dobře možné, že své stávající zařízení nebudete muset vyměňovat. Mnohdy pomůže aktualizace či výměna softwaru, je-li to možné. Kdo dosud pokladnu, která by zvládla pracovat s potřebným softwarem, nevlastní, může se rozhodnou, zda nesáhne po jiném řešení. Vedle pokladny totiž mohou aplikace pro EET běžet i na notebooku, tabletu či dokonce na mobilním telefonu.

Tiskárna

Řada pokladen je samozřejmě vybavena tiskárnou na účtenky, takže ani pořízení tohoto zařízení nebudou mnozí podnikatelé muset řešit. Nejste-li dosud vybaveni tiskárnou, můžete tuto položku smáznout společně s koupí pokladny či zakoupit samostatné zařízení, které s pokladnou či tabletem jednoduše propojíte. Ačkoliv lze tiskárnu vřele doporučit, neboť proces vystavování účtenky značně usnadní, pravdou je, že zákon nevyžaduje, aby byla účtenka vytištěná. Účtenku lze tedy vyspat ručně, přičemž musí samozřejmě obsahovat všechny údaje jako účtenka tištěná tedy:

• fiskální identifikační kód (FIK – vysvětlíme níže), případně podpisový kód poplatníka (PKP – vysvětlíme níže)
• daňové identifikační číslo (DIČ)
• označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna
• označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována
• pořadové číslo účtenky
• datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve
• celkovou částku tržby
• bezpečnostní kód poplatníka (BKP – vysvětlíme níže)
• údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu

Software

Alfou omegou evidování tržeb je pak samozřejmě software, který zajistí komunikaci s finančním úřadem. Software předně odešle finanční správě datová zpráva o tržbě ve formátu XML. Systém finanční správy následně zašle podnikateli unikátní kód (FIK), který se vytiskne na účtenku, kterou podnikatel předá zákazníkovi. V systému finanční správy si pak může podnikatel pod svým jménem ověřit tržby, které jím byly zaevidovány, a naopak zákazník si může na základě unikátního kódu ověřit, že byla zaevidována jeho konkrétní účtenka. Účtenku je možné vystavit také elektronicky a zaslat ji zákazníkovi e-mailem, což však v případě podnikatelů v pohostinství opět nebude moc častým případem.

Připojení k internetu

Posledním nezbytným článkem pro zajištění elektronické evidence tržeb je připojení k internetu. Nutno podotknout, že připojení nebude muset být obzvlášť rychlé, neboť zasílaná datová zpráva má objem jen několika málo kB. Možná je však právě tento okamžik tím pravým pro zavedení vysokorychlostního internetu do restaurace a poskytnutí bezplatné Wi-Fi sítě vašim hostům.

Pokud jste se dosud nerozhodli, jaké řešení zvolíte, navštivte stránky pokladního systému Dotykačka, který uspokojí ty, kteří hledají jednoduchá řešení, i ty, kteří raději sáhnou po řešení komplexním.

 

Jak se připojit k EET?

Abyste mohli své tržby evidovat, musíte nejprve požádat finanční správu o autentizační údaje, tedy o uživatelské jméno a heslo, pomocí nichž se přihlásíte do webové aplikace Elektronická evidence tržeb na stránkách Daňového portálu. Požádat lze buď prostřednictvím osobní návštěvy libovolného finančního úřadu, anebo prostřednictví datové schránky. Po obdržení autentizačních údajů se jednoduše přihlásíte do webové aplikace, zaregistrujete své provozovny a pro každou z nich či pro každé jednotlivé zařízení vygenerujete příslušný certifikát. Ten pak stačí nahrát do pokladního zařízení.

Co je to FIK, BKP a PKP?

Na ministerstvu financí zřejmě našli zálibu ve zkratkách. Pojďme si je rozklíčovat pro nás běžné smrtelníky.

Fiskální identifikační kód (FIK)

Fiskální identifikační kód je unikátní kód, který vygeneruje systém finanční správy poté, co obdrží zprávu o zaevidované tržbě. Tento kód je okamžitě zaslán do pokladního zařízení, který jej společně s dalšími údaji uvede na účtenku.

Bezpečnostní kód poplatníka (BKP)

Bezpečnostní kód poplatníka je kód, který automaticky generuje pokladní zařízení. Je důkazem o tom, že konkrétní účtenku vydal konkrétní podnikatel.

Podpisový kód poplatníka (PKP)

Podpisový kód poplatníka rovněž generuje automaticky pokladní zařízení poplatníka. Slouží jako podpůrný ochranný prvek, který umožňuje zákazníkovi zkontrolovat, že účtenka byla řádně vystavena v případě poruchy spojení. PKP se tedy na účtence objeví jen v případě, že nelze z důvodu ztráty připojení či omezení připojení uvést na účtenku FIK, protože ten musí na rozdíl od PKP přijít ze systému finanční správy.

Co když technika selže? Mám se bát pokuty?

Technika samozřejmě není neomylná, internet není ve všech oblastech české kotliny stejně stabilní a někdy se něco porouchá i vlivem lidské nešikovnosti. Je třeba se pro takové případy bát pokut? Anebo bude potřeba hospodu či bar zavřít, než bude závada odstraněna? Nikoliv. Na tyto situace je v zákoně o evidenci tržeb pamatováno.

Vypadl internet, transakce se přerušila, internet je pomalý

Pokud k takové situaci dojde, podnikatel jednoduše vystaví účtenku bez fiskálního identifikačního kódu (FIK) a na účtenku uvede svůj podpisový kód poplatníka (PKP). Tedy ne přímo podnikatel, neboť software jeho podkladního zařízení to provede za něj. Jakmile je spojení opraveno, odešle podnikatel údaje o evidované tržbě finanční správě, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.

Obdobný postup se uplatní i v případě, že komunikace mezi pokladním zařízením a systémem finanční správy je pomalá, tedy odezva ze strany finanční správy přesáhne maximální stanovený čas. Ze zákona musí maximální čas pro odezvu činit minimálně 2 sekundy, takže se netřeba obávat průtahů s vydáváním účtenky. Pokladní zařízení by však mělo umět nastavit i čas delší, pokud to bude podnikateli vyhovovat.

Pokud by provozovnu nebylo možné připojit k internetu (např. horská chata) je možné požádat finanční správu o udělení výjimky z on-line evidence tržeb. V takovém případě pak podnikatel eviduje tržby v tzv. zjednodušeném či off-line režimu, což znamená, že údaje o uskutečněných evidovaných tržbách musí finanční správě odeslat do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.

Přestane fungovat pokladní zařízení či tiskárna

Ani v takovém případě nebude potřeba zavírat. Ačkoliv nebude moci podnikatel odeslat zprávu o evidované tržbě, ani zákazníkovi předat účtenku, odpovědnosti za správní delikt se zprostí, pokud prokáže, že udělal vše proto, aby závadu odstranil a mohl co nejdříve znovu začít tržby evidovat. K takové závadě na pokladním zařízení může dojít například zkratem v elektrické síti či prostým přerušením dodávek elektrické energie. Podle připravované metodiky by mohlo být možné odeslat údaje o evidovaných tržbách v rámci jedné souhrnné sumy.

Je vystavena špatná účtenka. Lze v EET stornovat?

Pokud uděláte vy nebo váš zaměstnanec při vystavování účtenky chybu (tj. například vystavíte doklad na jiné zboží nebo započítáte některou položku omylem vícekrát), dá se situace samozřejmě vyřešit. A jde to překvapivě celkem snadno. Jednoduše vystavíte storno účtenku. Ta je opět zaslána do systému finanční správy, který tržbu zaeviduje jako mínusovou. Datová zpráva o stornu přitom není vázána na původně odeslanou datovou zprávu. Storno účtenky je přitom samozřejmě běžnou funkcí účetních systémů.

Sankce za porušení povinnosti při EET

V souvislosti se zákonem o evidenci tržeb se hojně mluvilo o sankcích, které dopadnou na podnikatele, kteří nesplní některou z povinností ze zákona vyplývající. Důvodem byly především někdy až drakonické sankce. Ačkoliv bylo možné zaznamenat prohlášení, že zprvu mají být kontroloři shovívavější, je otázkou, do jaké míry se tato prohlášení odrazí v rozhodovací praxi a jak budou orgány státu postupovat, až se EET naplno rozběhne.

Pokuta do 50 000 Kč

Pokud podnikatel v souladu se zákonem neumístí informační oznámení o tom, že eviduje tržby (jeho přesné znění je opět stanoveno zákonem), hrozí mu pokuta až ve výši 50 000 Kč. Stejná pokuta pak může být uložena podnikateli, který nenakládá s autentizačními údaji a certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.

Pokuta do 500 000 Kč

Až půlmilionová pokuta může být pak uložena podnikateli, který zákazníkovi nevystaví účtenku. Stejná sankce může být uložena i v případě, že správci daně neodešle datovou zprávou údaje o evidované tržbě nebo závažným způsobem ztíží nebo zmaří evidenci tržeb.

Společná ustanovení k sankcím

Jak už jsme uvedli shora, může se podnikatel sankci vyhnout, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil.

Orgány státu mají podle zákona poměrně dlouhý čas k tomu, aby shora uvedené delikty projednaly. Rozlišujeme přitom lhůtu 1letou (subjektivní), která začíná běžet okamžikem, kdy se správní orgán o deliktu dozvěděl. Pokud do uplynutí této lhůty správní orgán nezahájí řízení, odpovědnost za správní delikt zanikne. 3letou (objektivní) lhůtu má pak orgán na zahájení řízení od okamžiku, kdy ke správnímu deliktu došlo.

Splatnost uložené pokuty je pak pouhých 30 dnů od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. Výnos pokuty pak plyne do státního rozpočtu.

Uzavření provozovny a pozastavení výkonu činnosti

Vedle sankcí zákon zmiňuje také opatření k vynucení nápravy, kterým je uzavření provozovny či pozastavení výkonu činnosti. Svým způsobem jde o sankci nejvyšší. Je však pravdou, že i shora zmíněné pokuty mohou být pro řadu restauratérů a hostinských likvidační. Opatření k vynucení nápravy může být uloženo v případě, že se podnikatel dopustí zvlášť závažného porušení povinnosti zasílat údaje o evidované tržbě nebo vydávat účtenky. Je pak na podnikateli, aby prokázal, že pominul důvod, pro který bylo toto opatření nařízeno. Prokáže-li to, orgán, který opatření uložil, toto opatření bez zbytečného odkladu zruší.

Pár slov závěrem

Doufáme, že se nám podařilo alespoň v základních rysech nastínit vše důležité, co s elektronickou evidencí tržeb souvisí. Pokud by vám však nebylo něco jasné či jste měli doplňující otázky, neváhejte a zeptejte se v komentářích pod článekm. Ty, kterým je vše jasné, ale dosud hledají vhodné řešení pro EET u nich v podniku, odkazujeme na stránky pokladního systému Dotykačka.